Linec / Linz, perla na Dunaji

Linz (Linec), někdy pro přesnost nazývaný Linz an der Donau (Linec na Dunaji), leží jen pár desítek kilometrů od českých hranic. S Lincem má Česká republika mnoho společných vazeb, vždyť do tohoto města vedla z jižních Čech nejstarší železnice v kontinentální Evropě.

Šlo o koněspřežní dráhu, která sloužila k přepravě soli z Gmundenu v Solné komoře (Salzkammergut) přes Linec do Českých Budějovic. Stavbu koněspřežky řídil na území nynější ČR František Antonín Gerstner. Projekt se ale příliš prodražoval, proto na zbývající rakouský úsek povolali Matyáše Schnönerera. Ten dostavěl dráhu za použití úspornějšího návrhu. Současná železniční trať mezi Lincem a Českými Budějovicemi byla na českém území dokonce postavena na původním tělese koněspřežky, Rakušané museli hledat jinou trasu.

Lincem protéká řeka Dunaj.

Z ČR do Rakouska kopíruje trasu někdejší koněspřežné dráhy značená turistická stezka (Pferdeeisenbahnwanderweg). Můžete zde navštívit Muzeum koněspřežné železnice (Pferdeeisenbahn-Museum) v obci Kerschbaum, kam z Lince nejlépe dojedete po dálnici A 7 směrem na sever a dále po silnici č. 310. Expozice Vám představí provoz a zajímavosti z časů koněspřežky. Na návštěvníky čeká dokonce neobyčejný zážitek v podobě jízdy po zrekonstruovaném úseku původní dráhy. Muzeum má otevřeno od května do října o sobotách, nedělích a svátcích v době od 13 do 17 hodin, v srpnu navíc i o pracovních dnech od 14 do 16 hodin. Pro skupiny od 15 lidí je nutno se telefonicky objednat. Za prohlídku s průvodcem a jízdu po koněspřežce zaplatí dospělý 6,50 EUR, dítě do 15 let 3 EUR. Rodiny jsou zvýhodněny, platí totiž 16 EUR, přičemž je jedno, kolik má rodina členů.

Pojďme ale do samotného Lince, metropole Horních Rakous (Oberösterreich). Pro cestu sem je nejvhodnější vlak nebo automobil. Železnice spojuje Linec s Českou republikou 4krát během dne, tyto vlaky jedou do Českých Budějovic, tři (cesta z Lince), resp. dva (cesta tam) pokračují do/z Prahy.
Autem z Prahy jeďte po silnici E 55, kousek před Lincem můžete najet na dálnici A 7. Z Vídně pak použijte dálnici A 1 (Westautobahn), z které sjedete na exitu Knoten Linz na dálnici A 7.

Starý dóm v Linci.

V letošním roce se Linec pyšnil oceněním Europäische Kulturhauptstadt (Hlavní kulturní město Evropy). Co tedy nabízí? Patrně nejreprezentativnější stavbou města je Linecký zámek (Linzer Schloss), který se tyčí nad Dunajem. Na řeku a okolní kraj je odtud nádherný výhled. První písemná zmínka o zámku pochází již ze sklonku 8. století. Během let byl přestavován, rozšiřován a sloužil mnohým účelům. Přibyly k němu zvláště zdi opevnění. Dnes slouží Linzer Schloss jako Muzeum Horních Rakous (Museum des Landes Oberösterreich). Od 4. července do 10. ledna se v muzeu koná výstava Zelené pásy Evropy: Hranice. Divočina. Budoucnost (Das Grüne Band Europas: Grenze. Wildnis. Zukunft), která představuje ochranu životního prostředí na území států bývalého východního bloku.

Interiér Nového dómu v Linci.

Linec láká své návštěvníky také řadou architektonicky velmi zdatně vyvedených církevních budov, mezi nimiž bezesporu vyniká Nový dóm (Neuer Dom), jenž pojme na 20 000 lidí. Výška věže dómu (134 metrů) se vysvětluje tím, že nesměla překonat vídeňský Dóm svatého Štěpána (Stephansdom). Mezi dalšími kostely jmenujme alespoň Uršulin kostel (Ursulinenkirche), kde sídlí Zemské kulturní centrum (Landeskulturzentrum), Karmelitánský kostel (Karmeliterkirche) nebo Starý dóm (Alter Dom), v němž více než jedno desetiletí hrával slavný Anton Bruckner jako varhaník.

S Lincem jsou spojeny dvě významné osobnosti: Johannes Kepler a Adalbert Stifter. Ani jeden z nich se sice v Linci nenarodil, ale ve městě zanechali nesmazatelnou stopu. Po Keplerovi je dokonce pojmenována zdejší univerzita – Johannes Kepler Universität Linz Můžete také zavítat do domu, kde Kepler za svého pobytu v Linci prodléval. Světoznámý hvězdopravec tam dokonce dokončil své vrcholné dílo Tabulae Rudolphinae. Několik let působil i na dvoře císaře Rudolfa II.

Adalbert Stifter, spisovatel období biedermeieru, typického literárního směru v německojazyčné oblasti, se narodil v Horní Plané na Šumavě. Žil pak v Linci, kde roku 1868 zemřel. Jeho typické prózy šumavských luhů ovšem přetrvávají jako oblíbená četba dodnes. Knihy jako Nachsommer (Pozdní léto) nebo Der Condor (Kondor) se staly světově známými. Ve Stifterově lineckém domě (StifterHaus Linz) zřídili institut nazvaný po spisovateli (Adalbert-Stifter-Institut), který se zabývá jazykovědným a literárním výzkumem s důrazem na Stiftera a Horní Rakousy.

Odpočinout si můžete ve zdejší botanické zahradě (Botanischer Garten). Na zhruba 4 hektarech je k vidění okolo 10 000 druhů rostlin od těch z Evropy až po exotické z nejzapadlejších koutů planety. V Linci se zvláště specializují na orchideje. Linecká botanická zahrada se řídí heslem kultura a příroda v jednom, proto návštěvníka kromě květin zaujmou i vystavené skulptury. V zahradě se také pořádají koncerty a autorská čtení. Otevírací doba se liší podle měsíců, např. od května do srpna je otevřeno v čase 7:30–19:30 hod. Vstupné činí pro dospělého 2 EUR, studenti a důchodci (doklad nutný) zaplatí polovinu této částky, rodina (2 dospělí a nejméně 1 dítě do 18 let) pak platí 4 EUR.

Související odkazy:

Webové stránky města Lince

Vánoční trhy v Linci

Foto: Lukáš Bříza, Vít Zukal