O rakouské železnici

Rakouská železniční síť zahrnuje zhruba 6 000 km, a to jednak standardního rozchodu (1 435 mm), jednak poměrně velkou síť úzkokolejných drah převážně rozchodu bezmála polovičního, tzv. bosenského (760 mm). Více než polovina rakouských železničních tratí je elektrifikována. Proces elektrifikace železnic v Rakousku není uzavřen a nadále probíhají další projekty.
Nedávno byl uveden do provozu např. elektrický úsek mezi dolnorakouským Retzem a českým Šatovem. Za pár měsíců (po skončení obdobných prací v Česku) se budeme moci svézt vlakem taženým elektrickou lokomotivou ze Znojma přímo do Vídně.

Provoz zajišťují převážně Rakouské spolkové dráhy (Österreichische Bundesbahnen – ÖBB), které jsou ze 100 procent vlastněny státem. V dálkové dopravě zatím mají téměř monopol, regionální železniční doprava se mnohde ubírá jiným směrem. Celkem běžnou věcí v Rakousku jsou totiž lokálky, které provozují soukromé společnosti za značné podpory obcí podél dotčené dráhy.

ÖBB provozují rovněž autobusové spoje pod značkou PostBus, jejichž linky vhodně doplňují železniční komunikace. Autobusy ÖBB ročně přepraví dokonce více cestujících než jejich vlaky.

Pod ÖBB dále patří autobusy IC-Bus (InterCityBus). Moderní IC-Bus jezdí denně na trasách Graz-Wolfsberg-Klagenfurt a Klagenfurt-Villach-Udine-Benátky. Štýrskou metropoli Štýrský Hradec (Graz) a korutanský Klagenfurt spojuje IC-Bus 14krát denně v dvouhodinovém taktu v obou směrech. Autobus tuto trasu urazí za dvě hodiny, vlakem by cesta trvala o mnoho déle. Ve výstavbě je však železnice, která má Graz s Klagenfurtem spojit vlakem daleko rychleji. Do Itálie pak IC-Bus jezdí dvakrát denně.
 

Zajímavosti rakouských železnic

Tunely

V zemi našich jižních sousedů najdeme množství tunelů. Nejdelší z nich se jmenuje Arlberský tunel (Arlberg-Tunnel), který leží na hlavní trati mezi Innsbruckem a vorarlberským Bludenzem. Arlberg-Tunnel měří 10,2 km. Nejvyšší bod tunelu se pak nachází v nadmořské výšce 1 310 metrů.

Jižní nádraží / Südbahnhof ve Vídni

Schneebergbahn

Vlakem se však v Rakousku můžete dostat ještě výše. Koncová stanice Schneebergbahn, tedy obdivuhodné úzkorozchodné ozubnicové železnice na horu Schneeberg v Dolních Rakousech, se nalézá 1 792 metrů nad mořem, což je dokonce výše než nejvyšší hora České republiky Sněžka. Schneebergbahn sem stoupá z Puchbergu neuvěřitelným převýšením bezmála 13 procent.

Peážní dráhy

Kvůli vysokým horstvům Rakušané rovněž používají v hojné míře tzv. peážní dráhy. Peáž nastává tehdy, pokud železnice jednoho státu vozí vlaky po území jiné železniční správy, aby se vlak vrátil zpět na síť železnice výchozí.

Jde např. o hlavní trať mezi Innsbruckem a Salcburkem, která je vedena na území Německa. Projíždí ji velké množství dálkových vlaků. V době před vstupem Rakouska do Evropské unie bývaly tyto peážní spoje celně uzavřeny, aby nemusely cestující podstupovat hraniční kontroly.

Elektrická jednotka – jedna z moderních souprav ÖBB stojí ve stanici Scharnitz na rakousko-německém pomezí.

Podobná situace panuje v Tyrolsku na trati mezi Innsbruckem a Lienzem. Tady jde o peážní úsek po území Itálie, jež je ohraničen stanicemi San Candido/Innichen a Brennero/Brenner. Italská část dráhy prochází regionem Alto Adige/Südtirol (Jižní Tyrolsko). Jižní Tyrolsko patřilo až do konce 1. světové války k Rakousku. Dodnes tam žije početná německojazyčná menšina, a jedním z úředních jazyků je zde proto němčina. Je to vidět na dvojjazyčných názvech měst (viz výše). Před několika lety tudy projížděl i rychlík z Vídně do Innsbrucku. Nesl dvojjazyčné jméno Val Pusteria/Pustertal, přičemž se jednalo vlastně o vnitrostátní vlak, který využíval i italskou dráhu.

V peážních vlacích platí vnitrostátní ceny tarifu ÖBB. Tyto ceny za přepravu se rovněž používají např. do německých stanic Pasov (Passau), Lindau, švýcarských Sankt Margrethen a Buchs SG (tranzitem přes Lichtenštejnsko – viz dále) nebo do italského Brennera. Tuto výhodu oceníte při cestování na síťové jízdenky (InterRail, Sommerticket atd).

Na druhou stranu zase existuje v Rakousku trať, kterou dosáhnete pouze přes území jiného státu. Konkrétně jde o zhruba 20kilometrový úsek mezi tyrolskými sídly Vils a Ehrwald. Vlaky zde jezdí pouze z Německa. Tento úsek, byť na rakouském území, provozuje DB Regio (Německá dráha, regionální doprava). Z Rakouska se sem lze dostat přes Garmisch–Partenkirchen, kde přestoupíte z/do Innsbrucku. Vlaky mezi Garmisch-Partenkirchenem a Innsbruckem vezou také německé vozy první třídy. Protože v rakouských spojích regionální dopravy neuznávají první třídu, můžete ji v Rakousku bez obav použít, i když vlastníte jízdenku na třídu druhou.

ÖBB a Lichtenštejnsko

ÖBB také provozují trať jiné země, a sice Lichtenštejnska. Tímto malým knížectvím prochází železniční trať č. 401 Feldkirch (Rakousko) – Schaan-Vaduz (Lichtenštejnsko) – Buchs SG (Švýcarsko). Dálkové vlaky v Lichtenštejnsku nezastavují, stát je obsluhován regionálními spoji.

Další články o rakouské železnici

Vlakem do Rakouska

Výhodné jízdenky a slevy v rakouských vlacích

Nejpomalejším rakouským vlakem do údolí Wachau

O nádražích ve Vídni

Foto: Lukáš Bříza