Historie nejznámějšího rakouského divadla začala v roce 1741, kdy císařovna Marie Terezie dala svolení k přestavbě bývalé plesové budovy na Michaelerplatz na divadlo. Burgtheater, slavnostně otevřený v… →
Ze srdce Vídně na mezinárodní letiště se dostanete jen za 16 minut … a ještě k tomu ekologicky! Vídeň nabízí mnoho způsobů, jak se rychle a výhodně dostat z města na letiště Schwechat a zpět. Kromě regionální… →
23. srpna minulého roku se v rakouské zoologické zahradě ve vídeňském Schönbrunnu odehrála malá zoologická senzace – v zajetí se narodila panda Fu Hu, která byla počata přirozenou cestou. V celé Evropě →
Kouříte v autě? Dejte si pozor, abyste nedopalek cigarety neodhodili z okna v Rakousku: mohlo by se to pořádně prodražit. Odhazování nedopalků i jakýchkoli jiných věcí nebo odpadků z jedoucího vozu může →
Kniha o cestě za skvělým rakouským vínem a za pohodou.
| ALPY po celý rok Turistika i lyžování |
| Dovolená v Alpách – apartmán v Maria Alm |
| Zájezdy na kole od CK TRIP – specialisty na aktivní dovolenou |
| Hier könnte Ihre Werbung stehen. |
| Zde může být Vaše reklama. |
Přesně před sedmi sty třiceti lety, 26. 8. 1278, proti sobě stanula vojska českého krále Přemysla Otakara II. a Rudolfa I. Habsburského. Český král se s Rudolfem dostal do sporu už dříve. Prvního října 1273, kdy němečtí kurfiřtové volili po téměř dvaceti letech bezvládí (1254–1273, Interregnum, z latiny: mezi vládami) nového krále, stáli Rudolf a Otakar poprvé proti sobě. Volba padla na Habsburka, ale s tím se sebevědomý Přemyslovec nechtěl smířit. Zanedlouho zemřel král Fridrich II., který po sobě nezanechal ani dědice, ani jasné pokyny, komu mají po jeho smrti připadnout vévodství Rakousko a Štýrsko. Přemysl Otakar chytře využil situace a nestabilní situace v zemi – koneckonců nový král byl zvolen teprve nedávno a Přemysl se před ním nehodlal sklonit – a prohlásil se za vládce obou vévodství.
V roce 1275 ho nechal Rudolf uvrhnout do klatby, protože i když bylo proti Přemyslu Otakarovi zahájeno soudní řízení, několikrát se k soudu vůbec nedostavil. Klatba byla jedním z nejtěžších trestů starého německého práva, zmanenala praktické vyloučení z tehdejší společnosti: tomu, kdo byl dán do klatby, bylo zakázáno jakkoli pomoci a kdokoli ho mohl zcela beztrestně zabít.
Přemysl Otakar nakonec ustoupil, obou vévodství se vzdal a poklonil se novému králi, pokora mu ale dlouho nevydržela a své ústupky odvolal. Ke slovu se dostaly zbraně.
Bitva na Moravském poli (Schlacht auf dem Marchfeld bei Dürnkrut) skončila zdrcující porážkou českých vojsk. Přemysl Otakar na útěku zemřel, na vojska Rudolfa I. a jeho uherského spojence, teprve šestnáctiletého Ladislava IV., zdaleka nestačil.
Rudolfovi už teď nestálo nic v cestě. Obě vévodství, Rakousko i Štýrsko, dostal pod svou správu a se souhlasem kurfiřtů je v roce 1282 předal svým synům jako léno. I když se mu nepodařilo pro ně získat právo na trůn ani nárok na císařskou korunovaci v Římě, jeho vítězství na Moravském poli umožnilo vzestup rodu Habsburků a upevnění jejich moci. Na konci čtrnáctého století jim v německé říši patřilo nejvíce zemí a vévodství.
O Přemyslu Otakarovi II. a o událostech, které vedly k bitvě na Moravském poli, napsal v roce 1823 drama Franz Grillparzer: König Ottokars Glück und Ende.
Nedaleko od místa bitvy (asi 50 km severně od Vídně) se každý lichý rok pořádá středověký festival.
Zdroje: Deutsche Geschichte in Schlaglichtern, Brockhaus 2007; Dějiny německé literatury, Praha 2006. Foto: Wikipedia/ Stanislav Doronenko (free to distribute and modify the file as long as you attribute its author.)
Pěkný článek – čtivě připomíná důležitou historickou událost. |
| #1 Katulka Středa, 03.09.2008 14:20 • IP 89.102.19.xxx • Reagovat |
Článek napsal absolutní ignorant. Ten kdo ho psal by měl mít alespoň elementární znalost historie. Za prvé není pravda, že král Přemysl Otakar II zemřel na útěku. Byl nejspíš zabit po sesednutí z koně kdy se vzdával svýn nepřátelům. Historici se dodnes přou o to jestli, jak je zde v otrockém překladu poplatnému německé literatůře měl vůbec zájem stát se říšským králem. Podotýkám, že v době volby se účastnil obléhání maďarské Soprone. Hlouposti co o Přemyslu popsal Grillparzer odpovídaly tehdejší době. Doporučoval bych pro příště si pročíst aspoň několik vět o Přemyslu Otakarovi II i z jiné literatury a nejen zde uvedené. Ostatně Vídeň zůstala Přemyslu Otakaru věrná a to už se v této literatuře neuvádí. |
| #2 xzibit Neděle, 14.03.2010 14:29 • IP 212.4.152.xxx • Reagovat |