Historie nejznámějšího rakouského divadla začala v roce 1741, kdy císařovna Marie Terezie dala svolení k přestavbě bývalé plesové budovy na Michaelerplatz na divadlo. Burgtheater, slavnostně otevřený v… →
Ze srdce Vídně na mezinárodní letiště se dostanete jen za 16 minut … a ještě k tomu ekologicky! Vídeň nabízí mnoho způsobů, jak se rychle a výhodně dostat z města na letiště Schwechat a zpět. Kromě regionální… →
23. srpna minulého roku se v rakouské zoologické zahradě ve vídeňském Schönbrunnu odehrála malá zoologická senzace – v zajetí se narodila panda Fu Hu, která byla počata přirozenou cestou. V celé Evropě →
Kouříte v autě? Dejte si pozor, abyste nedopalek cigarety neodhodili z okna v Rakousku: mohlo by se to pořádně prodražit. Odhazování nedopalků i jakýchkoli jiných věcí nebo odpadků z jedoucího vozu může →
Kniha o cestě za skvělým rakouským vínem a za pohodou.
| ALPY po celý rok Turistika i lyžování |
| Dovolená v Alpách – apartmán v Maria Alm |
| Zájezdy na kole od CK TRIP – specialisty na aktivní dovolenou |
| Hier könnte Ihre Werbung stehen. |
| Zde může být Vaše reklama. |
Po jedenácti letech se v Rakousku znovu rozhořela diskuse o tom, zda bývalý populární vídeňský starosta Helmut Zilk pracoval jako špion pro československou Státní bezpečnost. Už v roce 1998 deník Mladá fronta Dnes psal o obviněních ze špionáže, Zilk ale jednoznačně popřel, že by kdy pro StB pracoval: „Podepisoval jsem v oněch dobách spousty dokumentů, ale nikdy bych vědomě nepodepsal spolupráci s StB ani nic podobného v tomto směru, to rozhodně a jednoznačně vylučuji. Takový podpis lze snadno zneužít,“ řekl tehdy ČTK. Bývalý ředitel Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, Václav Benda, trval na tom, že Zilk byl placeným spolupracovníkem StB. Soudní rozhodnutí ale Zilk odmítl.
Podle materiálů, které zveřejnil 23. března 2009 rakouský týdeník profil, pracoval v letech 1965–68 Zilk, tehdy působící jako ředitel televize ORF, pod krycím jménem Holec pro StB. Za informace o politické situaci a veřejném životě v Rakousku dostával peníze a věcné odměny.
Historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu je přesvědčen o Zilkově vině: „Nikdo, ani Zilk, si jistě nemohl myslet, že by někdo poměrně štědře honoroval bezcenné informace. Zilk dodržoval určité zásady při přebírání peněz, podepisoval potvrzení smyšleným jménem, což je jistě podezřelé. Pokud by považoval přijímání takových peněz za nezávadné, nebyl by důvod, proč to tajit,“ řekl pro server idnes.cz.
O rakouských dokumentech o Zilkově případu se nejdříve myslelo, že jsou ztracené, nedávno ale byly části jeho spisu, vedené pod názvem „Fall Mittwoch“ (Případ středa) objeveny v Rakouském státním archivu (Österreichisches Staatsarchiv) . Podle těchto dokladů, které jsou zveřejněny na webových stránkách ORF, nebyl Zilk agentem, pouze „partnerem k rozhovoru“ (Gesprächspartner). Původní spis, založený v roce 1968, byl zničen, zachovala se ale jeho kopie na mikrofilmu.

Helmut Zilk se zdraví s prezidentem Klausem u příležitosti slavnostního otevření Domu K. Rennera v Dolních Dunajovicích v dubnu 2005.
Siegfried Beer, rakouský odborník na tajné služby, je však přesvědčen, že Zilk byl určitě agentem. Beer srovnává Zilkův případ s podobným případem, kdy s československou tajnou službou spolupracoval úředník z úřadu spolkového kancléře. Dlouho prý nevěděl, že spolupracuje s rozvědkou a za poskytnuté informace dostal daleko méně peněz než Zilk – v soudním procesu byl odsouzen k deseti měsícům a tuto dobu také ve věznici strávil.
Rakouský kancléř Werner Faymann si nemyslí, že by bylo nutné kvůli Zilkově aféře organizovat komisi historiků. Zilk se k celému případu vyjádřil už před jedenácti lety, a nynějšímu kancléři to stačí. „Nevidím jediný důvod, proč bychom měli komisi svolávat,“ citoval jeho slova deník Der Standard. Jeho stranický kolega a bývalý ministr vnitra Franz Löschnak ale prohlásil, že „je v zájmu dr. Zilka, aby byla celá věc důkladně přezkoumána.“
Náměstek českého ministra zahraničních věcí Tomáš Pojar prohlásil, že Zilkova aféra nemá na politické vztahy mezi Českou republikou a Rakouskem žádný vliv; podle něj se jedná pouze o případ pro historiky.
Když v roce 2008 Helmut Zilk zemřel, Václav Havel se na jeho pohřbu omluvil za to, že Zilkovi v minulosti nebylo uděleno vyznamenání: „Možná jsme mu i někdy z neznalosti ublížili.“ Jeho omluva vyvolala v souvislosti s nově zveřejněnými dokumenty mnoho otázek. Proč se Havel vůbec omlouval? Dozvěděl se snad někdy od Zilka informace, které na jeho spolupráci s StB vrhají nové světlo?
Jeden z Zilkových řídících důstojníků, bývalý člen československé tajné služby Ladislav Bittman, po roce 1968 emigroval do USA a prozradil seznam všech svých kontaktů – Zilkovo jméno bylo mezi nimi. I přes to se ale Zilk stal později ministrem školství, a pak i starostou Vídně. Měl snad nějakého silného ochránce, díky kterému mohl udělat tak skvělou kariéru?
Podle MF Dnes existují informace, které poukazují na to, že Zilkovým andělem strážným mohla být CIA a že snad pracoval jako dvojitý agent.
Bouřlivá diskuse o Zilkově spolupráci s československými tajnými službami ještě v Rakousku není zdaleka u konce.
Český dokument (MF Dnes)
Rakouský dokument, který zveřejnila ORF (soubor pdf ke stažení)
Zdroje: www.idnes.cz, Der Standard, Die Presse, ORF
Foto: Vše o Rakousku