České pečovatelky předmětem bouřlivé diskuse

„Rakousku vadí české pečovatelky“, oznámil zhruba před týdnem zpravodajský server Lidových novin Lidovky.cz v reakci na aktuální politickou debatu napříč rakouskými politickými stranami a zainteresovanými spolky. Ta se rozvinula poté, co rakouské úřady ve Vídni a některých dolnorakouských okresech začaly pokutovat staré lidi, kteří si k opatrování najali levnější pečovatelku ze sousední země, aby mohli dožít v klidu domova.

Na povrch tak vyhřezl problém, který dlouho nebyl patrný právě kvůli zahraničním pečovatelkám, kterých v Rakousku údajně pracuje až 40.000. Většina z nich pochází z České republiky, Slovenska a Maďarska. Profesionálních pečovatelek je v Rakousku nedostatek a navíc mají kolektivní smlouvou vyjednánu minimální mzdu.

Jak shrnuli novináři z renomovaného deníku Die Presse, stojí celodenní péče o pacienta postiženého demencí měsíčně přibližně 6.000 Euro (cca 168.000 Kč). Pokud by se rodina rozhodla pečovat o příbuzného doma a zaměstnat tři pečovatelky dle kolektivní smlouvy, přišlo by ji to podle odborů minimálně na 3.974 Euro (cca 111.272 Kč). Pečovatelka z České republiky je ale ochotna tuto náročnou práci zastat už za 1.000 – 1.200 Euro měsíčně, tedy přibližně 28.000 – 33.600 Kč. Nelze se tedy divit, že poptávka ze strany Rakušanů je vysoká. Má to však háček: na péči se vztahují přechodná období za účelem ochrany pracovního trhu a zahraniční pečovatelku tedy nelze zaměstnat legálně. Zaměstnavatel (rodina nebo v mnoha případech staří lidé) riskuje pokutu 1.000 Euro, zaměstnankyně pak pětiletý zákaz pobytu v Rakousku. Celý problém tak připomíná situaci ukrajinských stavebních dělníků na českých stavbách: vyplácí se všem. 80 % osob ze sousedních zemí, které se v Rakousku starají o dlouhodobě nemocné, jsou dle očekávání ženy, jejichž průměrný věk činí 58 let.

Úřady nelegální zaměstnávání dlouho přecházely mlčením, protože tento stav vyhovuje i veřejným rozpočtům: kdyby měly vlády spolkových zemí, které jsou dle rakouské ústavy za sociální záležitosti zodpovědné, zřídit místa v domovech s pečovatelskou službou pro všechny spoluobčany, jež tuto pomoc potřebují, představovalo by to obrovskou zátěž pro zemské pokladny. Dle ekonoma Christiana Bauera stojí zřízení jednoho pečovatelského místa 80.000 – 100.000 Euro. V Rakousku je přitom dle odhadů 350.000 lidí, kteří potřebují trvalou péči. Příspěvek pro bezmocnost pak pobírá na 380.000 Rakušanů – 319.000 ho dostává ze spolkového rozpočtu, asi 60.000 pak z rozpočtů zemských. 80 % občanů, kteří potřebují trvalou péči, je přitom opatrováno v prostředí vlastního domova.

Rakušané půjdou 1. října k volbám, a tak se problém brzy stal předmětem politické diskuse. Předseda opozičních sociálních demokratů Alfred Gusenbauer (SPÖ) obvinil lidoveckého kancléře Schüssela, že před krizí v oblasti pečovatelských služeb zavírá oči. Dle sociálních demokratů by situaci vyřešilo navýšení příspěvku pro bezmocnost. Potřebných 200 milionů Euro pak Gusenbauer dává do souvislosti s příjmem z dědické daně ve výši 140 milionů Euro, kterou chce ministr financí Karl-Heinz Grasser zrušit. Strana zelených, která v opozici tradičně pracuje efektivněji než zbytnělé struktury sociálních demokratů, požaduje ústy své místopředsedkyně Madeleine Petrovic okamžité udělení pracovního povolení pečovatelkám ze sousedních zemí a zastavení přestupkového řízení u osob, které si je najaly. Tento požadavek je v souladu s názorem převážné většiny Rakušanů: v telefonickém průzkumu veřejného mínění, který provedla Rakouská společnost pro marketing (OGM) pro časopis Format, se 66 % z 500 respondentů vyslovilo pro udělení pracovního povolení zahraničním pečovatelkám. Proti bylo 29 % dotazovaných. Tato vstřícnost je překvapující, protože Rakušané se obvykle k zahraničním pracovníkům z bývalých socialistických zemí staví kriticky.

Do diskuse zasáhly i dobročinné organizace, na jejichž bedrech péče o nemocné v Rakousku spočívá a mají tudíž zkušenosti z praxe. Spolek Volkshilfe pak upozornil i na to, že nelze rakouské problémy řešit na úkor České republiky a Slovenska, kde je již nyní nedostatek pečovatelského personálu.

Více informací o tématu lze najít na serveru Pflegenetz.