Aféra Rosenkranz: kontroverzní kandidátka na rakouskou prezidentku

Dvacátého pátého dubna se rozhodne o tom, kdo bude příštím rakouským prezidentem – nebo prezidentkou. Kandidáty jsou úřadující prezident Heinz Fischer a kandidátka strany Svobodných Barbara Rosenkranz. Strana Svobodných (Freiheitliche Partei Österreichs) v čele s Heinz-Christianem Strachem oficiálně svou kandidátku potvrdila 2. března. Strache na tiskové konferenci hýřil optimismem a prohlašoval, že Rosenkraz je „silná žena“, která by mohla Fischera dokonce porazit. Podle žádného z dosud provedených průzkumů veřejného mínění to ale na vítězství kandidátky Svobodných nevypadá: Fischerovi by dalo hlas 74 % voličů, Rosenkranz jen 26 %. K urnám by podle průzkumů přišlo jen 58 % voličů. Jen necelá polovina z oslovených ale uvedla, že jim dva kandidáti na post prezidenta stačí.

Kandidátka Svobodných Barbara Rosenkranz.

Stáhněte svou kandidaturu!

Rozhořčení, které vyvolal výrok Barbary Rosenkranz o tom, že zákon o zákazu nacistických stran (v médiích označovaný jako Verbotsgesetz), je v rozporu s rakouskou ústavou, se pokoušela kandidátka uklidnit tiskovou zprávou pro agenturu APA, podle které „nikdy zákon o zákazu nacistických stran nezpochybnila“. Ať se ale Rosenkranz snaží veřejné mínění uklidnit jak chce, kritické hlasy na její adresu se jen množí. Michael Jungwirth napsal v komentáři pro noviny Kleine Zeitung, že Rosenkranz své tiskové prohlášení nevydala proto, aby se od zpochybňování zmíněného zákona skutečně distancovala, ale jen proto, aby uklidnila veřejnost a novináře.

Podle tiskové zprávy od strany Zelených (Die Grünen) je Rosenkranz jako kandidátka neakceptovatelná a používá stejné obraty a fráze jako popírači holokaustu. Předsedkyně ženské rady frakce rakouských sociálnědemokratických odborů (Fraktion Sozialdemokratischer Gewerkschafter) Christa Hörmann a její kolegyně Sabine Weissmann ji vyzvaly, aby svou kandidaturu stáhla. „Jako kandidátka pro ženy se diskreditovala sama. (…) Její názory na politiku i na společnost se vůbec neshodují s realitou 21. století.“ Jednoznačně proti kandidátce Svobodných se vyjádřili i vicekancléř Josef Pröll (ÖVP, Rakouská lidová strana) a kancléř Werner Faymann (SPÖ, Rakouská sociálnědemokratická strana) prohlásil, že jejímu tiskovému prohlášení uvěří, až „po jejích slovech budou následovat činy.“

Rosenkranz kromě Svobodných otevřeně podporuje jen pravicová extremistická strana NVP (Nationale Volkspartei): podle jejích webových stránek stojí Rosenkranz „zcela v kurzu NVP“.

Současný rakouský prezident Heinz Fischer v Dolních Dunajovicích na jižní Moravě v dubnu 2005.

Sobě uškodila, Fischerovi pomohla

Podle názoru politologa Petera Filzmaiera, kterého cituje deník Der Standard, svými výroky Rosenkranz uškodila sama sobě a pomohla svému protivníkovi Heinzi Fischerovi.

Na otázku po existenci plynových komor v Rakousku nechtěla hned odpovědět jasným ano. Zpochybnila zákon o zákazu nacistických stran, protože to podle ní odporuje právu na svobodné vyjádření názoru. Až do doby, kdy tyto výroky zazněly na veřejnosti, měl Fischer problém s tím, jak by měl mobilizovat své voliče. „K tomu se nic nehodí lépe než boj proti pravici,“ shrnuje svou analýzu Filzmaier.

Modrá kandidátka by sice mohla získat až ke třiceti procentům hlasů, bude ale mezi nimi hodně hlasů protestních, myslí si politolog. 26 %, které Rosenkranz přiznávají průzkumy, tak nebudou tvořit jen jednoznačně pravicoví voliči. Do voleb ale zbývá více než šest týdnů, kandidáti mají ještě dost času. Současný prezident Heinz Fischer se zatím nechal slyšet, že se žádných protivníků nebojí.

Zdroje:APA, Der Standard.
Foto: Christian Jansky (Wikipedia Commons), Vše o Rakousku. Na titulní fotografii je prezidentská kancelář ve Vídni.