Historie nejznámějšího rakouského divadla začala v roce 1741, kdy císařovna Marie Terezie dala svolení k přestavbě bývalé plesové budovy na Michaelerplatz na divadlo. Burgtheater, slavnostně otevřený v… →
Ze srdce Vídně na mezinárodní letiště se dostanete jen za 16 minut … a ještě k tomu ekologicky! Vídeň nabízí mnoho způsobů, jak se rychle a výhodně dostat z města na letiště Schwechat a zpět. Kromě regionální… →
23. srpna minulého roku se v rakouské zoologické zahradě ve vídeňském Schönbrunnu odehrála malá zoologická senzace – v zajetí se narodila panda Fu Hu, která byla počata přirozenou cestou. V celé Evropě →
Kouříte v autě? Dejte si pozor, abyste nedopalek cigarety neodhodili z okna v Rakousku: mohlo by se to pořádně prodražit. Odhazování nedopalků i jakýchkoli jiných věcí nebo odpadků z jedoucího vozu může →
Kniha o cestě za skvělým rakouským vínem a za pohodou.
| ALPY po celý rok Turistika i lyžování |
| Dovolená v Alpách – apartmán v Maria Alm |
| Zájezdy na kole od CK TRIP – specialisty na aktivní dovolenou |
| Hier könnte Ihre Werbung stehen. |
| Zde může být Vaše reklama. |
15. prosince 2008 by se dožil osmdesáti let rakouský architekt, malíř a designér Friedensreich Hundertwasser, tvůrce turisticky hojně navštěvovaného Hundertwasserhausu. Méně známou tvorbu tohoto slavného rakouského umělce nyní ve vídeňském Kunsthausu mapuje výstava Neznámý Hundertwasser, která potrvá až do 15. listopadu 2009.
Výstava Neznámý Hundertwasser – odkaz na stránky Kunsthausu
Friedrich Stowasser se narodil 15. 12. 1928 v židovské rodině ve Vídni. Jeho otec, inženýr Ernst Stowasser, zemřel, když Friedrichovi byl pouze rok, a tak Stowasser vyrůstal jen s matkou. V roce 1937 ho nechala pokřtít, a snad i proto zůstali Friedrich i jeho matka ušetřeni holokaustu.
Po maturitě na gymnáziu v malém městečku Horn začal studovat na Akademie der Bildenden Künste ve Vídni, ale studií už po třech měsících zanechal a odjel do Itálie. V této době začal svá díla podepisovat pseudonymem Hundertwasser. Následovaly cesty do Francie, na Sicílii, do Maroka a do Tuniska. Hundertwasser rád a často cestoval a uměl mnoho jazyků – domluvil se francouzsky, anglicky a italsky a uměl trochu i česky, rusky, japonsky a arabsky. Byl dvakrát ženatý, jeho první manželka byla Rakušanka, druhá Japonka, se kterou se seznámil v roce 1960 při návštěvě Japonska; ani jedno manželství ale nevydrželo déle než několik málo let. Hundertwasser zemřel 19. února 2000 na palubě lodi Queen Elisabeth 2. Je pohřben na svém pozemku na Novém Zélandu.
Hundertwasserova tvorba byla zpočátku ovlivněna vídeňskou secesí, především Gustavem Klimtem a Egonem Schielem, postupně si ale vytvořil svůj vlastní osobitý styl. Prohlásil, že rovné linie jsou bezbožné, v přírodě se nevyskytují, a proto by měly být zakázány. Tento názor se stal terčem kritiky – například v krystalech rovné linie existují, i když jsou přírodní.
Domy, které Hundertwasser navrhl, mají často zdobené sloupy, na zdech bývají kachličky. Oblíbeným motivem je i spirála.
Kromě architektonických prací Hundertwasser vytvořil i známky a je mj. tvůrcem loga dvacátých Olympiských her v Mnichově z roku 1972. Navrhl i obaly ke knihám – například pro latinsko-německý slovník, Bibli nebo encyklopedii Brockhaus.
V roce 1983, u příležitosti sedmdesátých pátých narozenin Otty von Habsburg, Hundertwasser pronesl řeč, ve které mj. prohlásil: „Je strašné, že Rakousko má císaře, který nikdy nikomu nic zlého neudělal, ale přesto se s ním zachází jako s malomocným. Rakousko potřebuje korunu! Ať žije Rakousko! Ať žije konstituční monarchie! Ať žije Otto von Habsburg!“
Už jako slavný umělec se Hundertwasser angažoval jako ochránce životního prostředí a odpůrce Evropské unie. V roce 1978 dokonce zveřejnil mírový manifest.
Na základě rozsudku vídeňského soudu se slavný Hundertwasserhaus musí přejmenovat na Hundertwasser-Krawina-Haus. Podle odborného posudku Hundertwasser při práci na proslulé turistické atrakci použil i návrhy jiného rakouského architekta, Josefa Krawiny, který dostal v roce 1979 zakázku na dům společně s Hundertwasserem, o tři roky později ale kvůli neshodám spolupráce zanechal. Když v roce 2000 Hundertwasser zemřel, přenechal Krawina svá práva Haraldu Böhmovi, který vede obchod se suvenýry. Ten v roce 2001 podal žalobu na společnosti Museumsbetrieb GmbH a Gruener Janura AG, které se o Hundertwasserhaus starají.
Advokát Georg Zander, který obě společnosti zastupuje, prohlásil, že rozsudek je "groteskní' – zvenku údajně není na Hundertwasserhausu vůbec Krawinova práce vidět. Posudek považuje za špatný a hodlá se odvolat k Evropskému soudnímu dvoru.


V roce 1989 vytvořil Hundertwasser fasádu spalovny komunálního odpadu v 9. vídeňském okrese (po velkém požáru spalovny v roce 1987). Díky tomu se spalovna, která dodává teplo do vídeňské Všeobecné nemocnice (AKH), stala vyhledávanou turistickou atrakcí. Výzdoba spalovny v Hundertwasserově podání symbolizuje symbiózu techniky, ekologie a umění.


Seznam všech staveb, které navrhl Hundertwasser, na německé Wikipedii
Kunsthaus Wien
Friedensreich Hundertwasser na německé Wikipedii
Hundertwasser-Haus
Zdroje: ORF, Wikipedia, Die Presse, Kunsthaus Wien. Foto: Wikipedia (Hundertwasser-Haus v Altenrheinu, Švýcarsko); Naďa Kudrnáčová (Německo-latinský slovník), Pavel Mašarák (Hunderwasserhaus, spalovna Vídeň-Spittelau).