Friedrich Torberg - výstava

K nedožitým stým narozeninám (16.9.) rakouského spisovatele a novináře Friedricha Torberga připravilo Židovské muzeum výstavu. Její součástí jsou staré fotografie, dokumenty popisující vznik a recepci Torbergova díla a kromě jiného i dopisy, které Torbergovi poslali přátelé: Marcel Reich-Ranicki (německý literární kritik), spisovatelé Peter Handke a Hermann Hesse, Alma Mahler-Werfel a Simon Wiesenthal.

Židovské muzeum je otevřeno denně od 10 do 18 hodin kromě svátků Jom Kippur a Rosch ha-Schana. (Jom Kippur připadá na přelom září a října, Rosh ha-Schana o deset dní dříve, jejich datum se mění každý rok.) Plné vstupné je 6,50€, zlevněné 4 €. Za výklad průvodce se běžně platí za skupinu a hodinu 40 €, ale v sobotu ve tři hodiny si můžete německý výklad poslechnout bez placení (krátkodobé výstavy); pro stálou expozici platí totéž v sobotu ve čtyři hodiny.

Muzeum je na adrese Dorotheergasse 11, kousek od Stephansdomu (a od zastávky metra U1 a U3 Staphansplatz).
Výstava je otevřena od 16.9. do 1.2.2009.

Zlý člověk na papíře…

Friedrich Torberg, vlastním jménem Friedrich Ephraim Kantor, se narodil 16.9. 1908 ve Vídni. Pocházel ze židovské rodiny, od roku 1921 žil s rodinou v Praze. V Praze dokončoval gymnázium, ale česká škola mu nešla: v roce 1927 propadl u maturity. (Je ovšem pravda, že učení se asi moc nevěnoval, už během posledních let na gymnáziu psal básně a vystupoval v různých varieté). O rok později už uspěl. Maturita a střední škola mu posloužila jako námět k debutu: roku 1930 vyšel román Der Schüler Gerber (Žák Gerber).

Od roku 1927 pracoval v redakci deníku Prager Tagblatt (pražské německé noviny, vycházely do roku 1939) jako sportovní komentátor a divadelní kritik.

Roku 1933 byly Torbergovy knihy v Německu zakázány. O pět let později emigroval do Curychu a později do Paříže. Po porážce Francie utekl přes Španělsko do Ameriky. Nějakou dobu byl v Hollywoodu, pak pracoval na německém vydávání časopisu Time. Projekt Umlaut ale zakrátko ztroskotal a Torberg se živil překlady a kritikou.

V roce 1951 se Torberg vrátil zpátky do Vídně a pracoval jako novinář (Wiener Kurier) a překladatel. Byl často zván i na různé debaty do televize a do rádia, odsuzoval komunismus a snažil se o bojkot děl Bertolda Brechta. Do roku 1965 vydával kulturní časopis Forum.

Zemřel desátého listopadu 1979 a je pohřben na vídeňském ústředním hřbitově.

…milý ve skutečnosti.

V roce 1975 vyšla kniha krátkých příběhů Die Tante Jolesch oder der Untergang des Abendlands in Anekdoten (Teta Jolesch neboli Zánik západu v anekdotách), ve kterých vzpomíná na život židovských rodin za časů rakousko-uherské monarchie.

Dvě z Torbergových knih posloužily jako předlohy pro film: Der Schüler Gerber (1981) a Auch das war Wien. Film natočený podle posledně jmenované knihy má název '38 a popisuje tragický milostný příběh herečky a židovského spisovatele. V roce 1987 byl nominovaný na Oscara pro nejlepší neanglicky mluvený film, cenu ale nezískal.

Zdroje: http://aeiou.iicm.tu­graz.at/, http://www.jmw.at/de­/friedrich_torberg.html, Die Presse, http://www.jmw.at/de­/friedrich_torberg.pdf
Foto: Wikipedia (uživatel Pressemappe)