Gustav Mahler

Před sto lety, 18. května 1911, zemřel ve Vídni slavný skladatel a dirigent Gustav Mahler. Narodil se roku 1860 v českém městečku Kaliště u Humpolce, a tak ho organizátoři hudebního festivalu Pražské jaro mají za Čecha; pro naše jižní sousedy je Rakušanem.

Štastná kariéra…

Gustav Mahler se narodil v německy hovořící židovské rodině. Rodina se brzy přestěhovala do Jihlavy, kde Gustav začal svou hudební dráhu. První skladby (bohužel nedochované) začal psát v šesti letech – od čtyř let hrál na akordeon a později začal i s klavírem. První koncert odehrál jako desetiletý.

Opera ve Vídni

V patnácti letech odešel na konzervatoř ve Vídni, kde studoval hru na klavír a skladbu. Ve dvaceti letech získal své první místo jako dirigent, v lázeňském orchestru v rakouském městě Bad Hall. Jeho další angažmá ve větších městech (Lublaň, Olomouc, Praha, Hamburk, Lipsko a další) na sebe nenechaly dlouho čekat. Nakonec byl v roce 1897 jmenován ředitelem vídeňské Opery, v letech 1908 – 1909 působil jako kapelník proslulé Metropolitní opery v New Yorku.

…smutný život

Jakkoli byl Mahler úspěšný v profesním životě (všude, kde dirigoval, měl ohromný úspěch), jeho osobní život tak šťastný nebyl. Ačkoli pocházel ze čtrnácti sourozenců, dospělosti se jich dožilo jen šest. Jeden ze sourozenců spáchal sebevraždu. Jeho otec byl k Gustavově matce velmi hrubý, a dokonce ji zbil tak, že si z toho nesla následky po celý život. Mladý Gustav si z takového rodinného prostředí odnesl psychické problémy, které mu pomohl překonat až Sigmund Freud. K tomu se ještě přidávaly antisemitské nálady konce století – Mahler kvůli místu ve vídeňské opeře konvertoval ke katolické církvi, protože se právem obával, že by pro obyvatele hlavního města monarchie byl židovský ředitel příliš velké sousto.
Oba rodiče zemřeli ještě než bylo Mahlerovi třicet let a Gustav se jako nejstarší staral o mladší sourozence. Sestru Justinu, se kterou měl velmi pěkný vztah, si vzal k sobě – starala se mu do svatby jako hospodyně o domácnost.

Alma Mahler

V roce 1902 se Mahler oženil s o devatenáct let mladší Almou Schindler. Manželství nebylo příliš šťastné, Mahler si přátelům stěžoval, že Almě chybí jistá „vyzrálost“. Vztahu uškodila i smrt starší dcery Marie Anny a Mahlerův odjezd do New Yorku. Alma, která zůstala v Evropě, se cítila odstrčená a zanedbávaná. Manželská krize vyústila do milostné aféry (Alma a architekt Walter Gropius) a (téměř) Mahlerova psychického zhroucení. Alma totiž napsala Gropiusovi vášnivý milostný dopis, ale omylem jej odeslala manželovi.
K tomu všemu se z toho, co lékaři původně považovali za chřipku, vyklubalo bakteriální onemocnění srdce. Svůj poslední koncert dirigoval Mahler v únoru 1911. Do Evropy se vracel už jako nevyléčitelně nemocný muž, lékaři v Americe, Paříži a nakonec ani ve Vídni už pro něj nemohli nic udělat.
Gustav Mahler zemřel 18. května 1911 ve Vídni. Je pohřben na hřbitově v Grinzingu, vedle své starší dcery.

Dílo

Gustav Mahler je považován za jednoho z největších skladatelů pozdní romantiky, geniálního dirigenta a za opravdového operního reformátora. Za jeho působení ve Vídni dosáhla Opera jednoho z vrcholů své existence.
Co je na Mahlerově hudbě snad vůbec nejzajímavější je to, že ačkoli vyšel z pozdní romantiky, stojí jeho pozdní skladby pod vlivem hudby 20. století. On sám pak svým dílem samozřejmě ovlivnil další skladatele, za všechny jmenujme ruského umělce Dmitrije Šostakoviče. Jeho velkým ctitelem, který se ve dvacátém století zasloužil o celosvětové znovuobjevení Mahlerova díla, byl americký hudebník a skladatel Leonard Bernstein.
Mahler byl také velkým milovníkem knih a vášnivým čtenářem (poslední rozečtená kniha mu doslova vypadla z rukou až na smrtelné posteli), proto mají jeho skladby blízko i k literatuře. Psal především písně a symfonie, právě ve kterých často využíval různých textů, jak z literatury, tak z lidových písní – například ve třetí symfonii zpívá altový hlas úryvek ze známého Nietzscheho díla Tak pravil Zarathustra; zhudebnil například i cyklus romantických básní Chlapcův kouzelný roh (Des Knaben Wunderhorn).

Gustav Mahler Gesellschaft – informace o životě, skladbách, dirigentském působení a další. (Německy.)
Fotogalerie v online vydání deníku Die Presse.

Foto: Opera ve Vídni (Vše o Rakousku). V perexu: Gustav Mahler v roce 1902. Kresba českého malíře Emila Orlika. (Wikipedia, volné dílo – autor je více než 70 let po smrti.) Alma Schindler v roce 1900 (Wikipedia, free documentation License).
Zdroje: Internationale Gustav Mahler Gesellschaft, Die Presse, Wikipedia.