Historie nejznámějšího rakouského divadla začala v roce 1741, kdy císařovna Marie Terezie dala svolení k přestavbě bývalé plesové budovy na Michaelerplatz na divadlo. Burgtheater, slavnostně otevřený v… →
Ze srdce Vídně na mezinárodní letiště se dostanete jen za 16 minut … a ještě k tomu ekologicky! Vídeň nabízí mnoho způsobů, jak se rychle a výhodně dostat z města na letiště Schwechat a zpět. Kromě regionální… →
23. srpna minulého roku se v rakouské zoologické zahradě ve vídeňském Schönbrunnu odehrála malá zoologická senzace – v zajetí se narodila panda Fu Hu, která byla počata přirozenou cestou. V celé Evropě →
Kouříte v autě? Dejte si pozor, abyste nedopalek cigarety neodhodili z okna v Rakousku: mohlo by se to pořádně prodražit. Odhazování nedopalků i jakýchkoli jiných věcí nebo odpadků z jedoucího vozu může →
Kniha o cestě za skvělým rakouským vínem a za pohodou.
| ALPY po celý rok Turistika i lyžování |
| Dovolená v Alpách – apartmán v Maria Alm |
| Zájezdy na kole od CK TRIP – specialisty na aktivní dovolenou |
| Hier könnte Ihre Werbung stehen. |
| Zde může být Vaše reklama. |
Víte, které město v Rakousku nese v češtině název Svatý Hypolit? Nebo Bělov? A používáte raději pro jméno metropole Štýrska originální verzi nebo tu počeštěnou? Už sám název ,,Rakousko“ je veskrze unikátní. Vždyť jej naleznete jen v našem rodném jazyce a téměř totožně i ve slovenštině. Tím ale výčet končí. Ostatní jazyky se striktně drží verzí odvozených od ,,Austria“. Proč je tomu tak?
Myslím, že vysvětlení je nasnadě, prostě máme k Rakousku blíž než ostatní, proto takový tvar. Je odvozen od hraničního hradu kdesi na pomezí Čech a našeho jižního souseda. Jednou jsem zaslechl, jak skupina Poláků mluví o jedné Rakušance, v jejich mateřštině ovšem nazývanou ,,Austrijačka“. Mohl jsem se pochopitelně utlouct smíchy.
Hlavní město Rakouska, Vídeň, leží na místě starého římského sídliště Vindobona, takto se etymologicky dokládá toto jméno, které dnes nese slovutný vlak eurocity, jenž spojuje Vídeň s Hamburkem. Jistě se najde jen málo lidí, co používají německý ekvivalent pro Vídeň, tedy Wien. Zdálo by se, že tady se nenajdou zvláštní tvary pro ono jméno. Opak je pravdou, Chorvaté nazývají Vídeň Beč. Ale ve slovinštině se drží mé utkvělé asociace, já totiž vždy ve spojení s tímto městem vzpomenu Dunaj. Přesně tak ho taky nazývají.
Problém ovšem nastává u Grazu, tedy Štýrského Hradce. Řekl bych, že v tomto bodě se naše populace půlí, někteří zde horují pro němčinu, jiní upřednostňují poklad mateřského jazyka. Vezmu si opět na pomoc slovinštinu, ta užívá ,,Gradec“, tedy něco na půli cesty.
Ale Bělov nebo i Bělák pro korutanský Villach by utrousil asi jen národní buditel. Tady se setkáváme spíše s archaismem, trochu lepší je to asi s Klagenfurtem, česky Celovcem.
Svatý Hypolit, Sankt Pölten zcela jistě patří už ke slovům vyhynulým.
A opravdová perla našeho jazyka ve vztahu k Rakousku? Tane mi na mysl Cahnov. Název ten znají asi jen místní nebo nadšenci, jde o bývalý železniční hraniční přechod Hohenau, poblíž hranic s Českou republikou. I němčina zná podobné, pro Břeclav najdeme Lundenburg, poměrně vznešené jméno.
Závěrem ještě dva názvy z místopisu Rakouska, co mne zvláště zaujaly. Rum, německy totéž co česky, najdeme u Innsbrucku. A Hermagor, okresní město u italských hranic, působí vskutku komicky.