Obrazem: Rakouský parlament

Vídeň – Do Vídně se jezdí z různých důvodů: za kulturou, za nákupy, obchodně. Komu ale zbudou dvě hodiny času, může se poučit, jak funguje rakouská demokracie, přímo v rakouském parlamentu, který je přístupný veřejnosti. Od října 2005, kdy byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce parlamentní budovy, lze přímo z Ringstraße, kde se parlament nachází, vstoupit do moderního návštěvnického centra. Prohlídka parlamentních místností stojí 4 eura, slevněné vstupné polovinu. Rodinná vstupenka přijde na 9 eur. Objednat lze i speciální tématické prohlídky.

Zavazadla je nutné odložit v šatně, bezprostředně před vstupem do parlamentních místností se pak koná bezpečnostní prohlídka. Personál centra je přívětivý a zdvořilý. Parlamentem provází mladí motivovaní a velmi dobře informovaní spolupracovníci, kteří se obvykle ptají, odkud návštěvníci pochází a přizpůsobí tomu výklad. Čech se tak např. dozví, kde sedával za monarchie jako poslanec Tomáš Masaryk. V každé skupině návštěvníků se obvykle nachází zčásti cizinci, kteří zavítali do Vídně jako turisté, a zčásti Rakušané z různých spolkových zemí, kteří touží poznat, kde se rozhoduje o jejich budoucnosti.

Informace o prohlídkách na stránkách rakouského parlamentu

Případné čekání na prohlídku parlamentních prostor si návštěvníci mohou zkrátit prohlídkou výstavy, která přibližuje hlavní události rakouských soudobých dějin. Multimediální technika seznamuje se základy rakouského zákonodárství a návštěvník se zde tedy mimo jiné dozví, jakým způsobem vznikají v Rakousku zákony.

Budova parlamentu byla postavena v letech 1874 – 1884 podle plánů architekta Theophila Hansena a za dobu své existence sloužila jako sídlo různým parlamentním institucím. Nejprve v ní zasedala Říšská rada, tedy parlament rakouské části habsburské monarchie. Po vzniku Rakouské republiky se zde scházelo Ústavodárné národní shromáždění, které v letech 1919 – 1920 vypracovalo spolkovou ústavu. Od roku 1920 až do současnosti zde – s výjimkou let 1934 – 1945 – sídlí obě komory rakouského parlamentu (Národní rada a Spolková rada).

Hansenova architektonická koncepce zahrnovala odkaz na staré Řecko coby „kolébku demokracie“. Socha v popředí znázorňuje Athénu, bohyni moudrosti, vítězství a všech dovedností. Hned za ní se nachází vstup do návštěvnického centra.

Sloupová hala (Säulenhalle) – vstupní sál o velikosti poloviny fotbalového hřiště (40×24 m) s 24 mramorovými sloupy, který každý Rakušan zná z televize, neboť zde rakouští politici často odpovídají novinářům. V současnosti slouží i jako místo přijetí zahraničních návštěv. Architekt Hansen ale plánoval jiné využití sálu: císař zde měl každoročně přednést projev a zahajovat parlamentní sezónu. František Josef I. měl však málo pochopení pro demokratické postupy po britském vzoru, a ke skládání účtů před poslanci tak nikdy nedošlo. Zadní část sálu byla těžce poškozena bombardováním v závěru 2. světové války (stejně jako celá budova parlamentu), poslední dva sloupy vpravo proto mají mírně jiný odstín. Každý sloup je zhotoven z jednoho kusu mramoru a váží 16 tun.

Dolní komora – V tomto sále zasedá Národní rada (Nationalrat), dolní komora rakouského parlamentu. Tvoří ji 183 poslanců, kteří jsou voleni na funkční období 4 let.

Horní komora – V tomto sále zasedá Spolková rada (Bundesrat). Tvoří ji 62 členů, kteří jsou voleni sněmy jednotlivých spolkových zemí. Každá z 9 spolkových zemí vysílá určitý počet poslanců podle své velikosti – nejméně 3 a nejvíce 12.

Historický zasedací sál – Před rokem 1918 zde rokovali poslanci z jednotlivých zemí monarchie, např. i pozdější československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Nyní se sál využívá jen při výjimečných příležitostech, kdy se musejí sejít obě komory rakouského parlamentu. Obvykle se tak děje při volbě prezidenta, teoreticky pak při vyhlášení válečného stavu.