Rakousko slaví 55 let od podpisu Státní smlouvy

Před 55 lety, 15. května 1955, byla ve vídeňském Belvederu podepsána rakouská Státní smlouva – Österreichischer Staatsvertrag. Celý název této úřední listiny zní Staatsvertrag betreffend die Wiederherstellung eines unabhängigen und demokratischen Österreich, gegeben zu Wien am 15. Mai 1955 – Státní smlouva týkající se obnovy nezávislého a demokratického Rakouska, sepsaná ve Vídni 15. května 1955; podepsali ji zástupci USA, Sovětského svazu, Francie a Velké Británie a v platnost vstoupila 27. července. Od té doby je Rakousko nezávislým, neutrálním a demokratickým státem.

Jak smlouva vznikla

Dlouho před koncem druhé světové války, v říjnu 1943, se spojenečtí ministři zahraničí na konferenci v Moskvě dohodli na znění tzv. Moskevské deklarace, která byla zveřejněna 1. 11. 1943. Kromě jiného se v této listině píše, že „by mělo být osvobozeno Rakousko, které padlo za oběť Hitlerově útočné politice jako první“. Německé obsazení Rakouska (anšlus) 15. 3. 1938 bylo označeno za neplatné, na druhou stranu ale bylo „Rakousku připomenuto, že za účast ve válce na straně Hitlerova Německa nese zodpovědnost, které nemůže uniknout.“

Tisk prvního zveřejněného vydání státní smlouvy z července 1955.

Další jednání pokračovala po skončení války, ale trvalo ještě dalších deset let, než bylo v dubnu 1955 v Moskvě na jednání rakouských a ruských diplomatů jednoznačně rozhodnuto o budoucí rakouské neutralitě. Právě tu pokládali sovětští politici za rozhodující podmínku pro obnovu suverénního rakouského státu.

Ještě poslední den před definitivním podepsáním rakouské Státní smlouvy se rakouskému ministru zahraničí Leopoldu Figlovi podařilo prosadit vyškrtnutí článku o rakouské spoluvině na druhé světové válce, který měl být součástí preambule. Smlouvu podepsalo 15. května 1955 devět zástupců Sovětského svazu, Velké Británie, USA, Francie a Rakouska: V. M. Molotov, I. I. Iljičov, H. Macmilan, G. A. Wallinger, J. F. Dulles, L. E. Thompson Jr., A. Pinay, R. Lalouette a L. Figl.

Preambule a devět článků

Rakouská Státní smlouva začíná preambulí, za kterou následuje devět článků. Nejdůležitější jsou čtvrtý, sedmý a devátý článek. Ve čtvrtém se Rakousko zavazuje, že už se nikdy politicky nebo hospodářsky nesjednotí s Německem. Sedmý článek přiznává Slovincům a Chorvatům práva národnostních menšin, v devátém článku stojí, že Rakousko rozpustí všechny nacionálně-socialistické organizace a nedopustí obnovení činnosti nacistických a fašistických stran.

Podpisy na státní smlouvě. Poslední podpis patří rakouskému ministru zahraničí L. Figlovi. Fotografie z výstavy k padesátému výročí podpisu.

Spojenci se zavázali, že jejich vojáci opustí všechny čtyři okupační zóny (francouzskou, americkou, britskou a sovětskou), do kterých byla země po skončení války rozdělena. Poslední spojenecký voják opustil Rakousko 26. října 1955. Tento den je od té doby rakouským státním svátkem.

„Bez demokracie by Rakousko nebylo obnoveno“

Na oslavu tohoto výročí byl v Belvederu pro vybrané hosty promítán krátký film o vzniku smlouvy a kancléř Werner Faymann pronesl projev, ve kterém prohlásil, že mír a svoboda bez demokracie neexistují a že „druhá republika“ (tj. Rakousko po roce 1955) je založena na demokracii, bez které by Rakousko nemohlo znovu vzniknout. První věta prvního článku státní smlouvy – „Rakousko je demokratická republika“ – znamená také odmítnutí politického násilí a rasismu a přihlášení se k antifašismu. Pro obnovu rakouského státu bylo podle Faymanna důležité i to, že mnozí Rakušané a Rakušanky přiznali svou spoluvinu na válce Hitlerova Německa.

Kancléř označil cestu, kterou Rakousko v posledních padesáti pěti letech urazilo, za jednoznačně úspěšnou, zdůraznil ale, že je „jen na nás“ (obyvatelích Rakouska), v této cestě pokračovat: „Rakousko dále utvářet jako vzor pro více sociálních jistot, pro více spravedlnosti a stejných šancí“. Svou řeč uzavřel Faymann výzvou „Ceňme si štěstí být Rakušany!“

Oslavy se zúčastnili zástupci vlády, politici, vedoucí činitelé různých státních a církevních organizací a různé osobnosti z rakouské kulturní scény, médií a ekonomické sféry.

Zdroje: APA, Die Presse.
Foto: Vše o Rakousku (Belvedere), text smlouvy a fotografie podpisů – Wikipedia Commons, copyleft.