Romy Schneider - sedmdesát let filmové Sissi

23. září by se dožila sedmdesáti let herečka Romy Schneider. Rosemarie Magdalena Albach se narodila do herecké rodiny. Matka Magda Schneider hrála v divadle i ve filmu, otec Wolf Albach Retty hrál v Burgtheatru. Za druhé světové války žila Romy s mladším bratrem Wolfdieterem u prarodičů v obci Schönau am Königsee, na jihu Bavorska. Rodiče se rozešli už dva roky po narození jejího bratra, v roce 1943. Manželství skončilo o další dva roky rozvodem.

Romy chodila do školy do dívčí církevní školy na zámku Goldenstein u Salzburku. V patnácti letech se rozhodla, že bude herečkou – do deníku si zapsala Ich muss unbedingt Schauspielerin werden! Ich muss! (Musím se bezpodmínečně stát herečkou! Musím!) Ve filmu debutovala už v roce 1953, ve filmu Wenn der weiße Flieder wieder blüht(Až zase rozkvete bílý šeřík), kde hlavní roli hrála její matka.

O dva roky později přišla slavná role Sissi v trilogii Sissi (1955), Sissi – mladá císařovna (1956, Sissi – Die junge Kaiserin) a Sissi – osudová léta (1957, Sissi – Schicksalsjahre einer Kaiserin). Ve všech třech filmech hrála její matka Magda Elisabethinu filmovou matku, vévodkyni Ludoviku Bavorskou.

Trilogie o mladé císařovně jí sice okamžitě proslavila, Romy se ale snažila vymanit ze škatulky jednoduchých, líbivých a lehce kýčovitých filmů (v recenzích na trilogii Sissi filmoví kritici vesměs filmy označovali za lidovou nenáročnou zábavu). V roce 1960 odjela se svou velkou láskou Alainem Delonem do Paříže. Začala hrát v divadle a v šedesátých a sedmdesátých letech natáčela jeden film za druhým – s režiséry zvučných jmen a vysoké umělecké kvality. Pracovala s Luchinem Viscontim, Georgem Orsonem Wellesem (režisérem proslulého filmu Občan Kane), pracovala i pro Hollywood. V roce 1969 natočila s Delonem film The swimming pool (Bazén), který měl velký komerční úspěch. V sedmdesátých letech hrála s Yvesem Montandem a s Michelem Piccoli. Za roli ve filmu Eine einfache Geschichte (Jednoduchý příběh, 1976) obdržela cenu César, o rok později další cenu za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli ve filmovém zpracování Böllova díla Skupinový portrét s dámou (Gruppenbild mit Dame). Francouzská filmová akademie ji vyznamenala i za roli Leni ve filmu Orsona Wellese Proces. V roce 1982 měl premiéru její poslední film, Poutnice ze Sans-Souci (La Passante du Sans-Souci).

Ich kann nichts im Leben, aber alles auf der Leinwand

„V životě nemohu nic, ale na plátně všechno,“ prohlásila o sobě Romy Schneider. Ačkoli byla úspěšná v práci, její osobní život nebyl právě šťastný.

V roce 1964 se rozešla s Delonem a o dva roky později se provdala za herce a režiséra Harryho Meyena. Třetího prosince téhož roku se jim narodil syn David. Manželství ale dlouho nevydrželo, Romy a Harry se rozešli už v roce 1973; rozvod následoval o dva roky později. 18. 12. 1975 (hned druhý den po rozodu s Meyenem) se provdala za svého tajemníka, o jedenáct let mladšího Daniela Biasiniho, se kterým měla dceru Sarah Magdalenu. (Sarah se vydala v matčiných stopách a také pracuje jako herečka.)

Tím ale radostné události skončily. V roce 1979 spáchal její první manžel sebevraždu. Roku 1981 zemřel čtrnáctiletý syn David – snažil se přelézt ostrý plot, smrtelně se ale zranil a na následky zranění zemřel; její druhé manželství bylo rozvedeno a k tomu se Schneider podrobila náročné operaci, při které jí lékaři museli vzít celou ledvinu – následek dlouhodobého nadužívání léků. S alkoholem a léky měla Schneider problémy už delší dobu – proti závislosti se sice snažila bojovat, ale marně.

29. května 1982 ji její přítel Laurent Petin nalezl v jejím bytě mrtvou. V lékařské zprávě sice byla jako příčina smrti uvedeno selhání srdce, noviny ale spekulovaly o sebevraždě a mnoho lidí podlehlo naivní představě, že Romy zemřela na „zlomené srdce.“ Bylo jí teprve 43 let.

O pohřeb se postaral Alain Delon, který na Romyinu žádost nechal na náhrobek vytesat pouze její občanské jméno Rosemarie Albach. Ve stejném hrobě padesát kilometrů od Paříže, v Boissy-sans-Avoir, leží pohřben i její syn David Christopher Haubenstock.

Od roku 1984 se ve Francii uděluje Cena Romy Schneider pro nejlepší mladé herce a herečky, v Rakousku udělují od roku 1990 noviny Kurier televizní cenu Romy.

Romy Schneider si celý život psala deník, který vyšel pod názvem Ich Romy, mein Leben (české vydání 1996, nakladatelství Ikar). V češtině ještě vyšla kniha vzpomínek jejího druhého manžela Daniela Biasiniho Moje Romy (1999, nakladatelství Ikar).

V současné době se o Romy chystá celovečení film Romy s Jessicou Schwarz – známou například z filmu Parfém – příběh vraha – v hlavní roli. Natáčení má začít na podzim tohoto roku, v televizi se film z koprodukce WDR a ORF (Westdeutscher Rundfunk [Západoněmecký rohlas]; Österreichischer Rundfunk [Rakouský rozhlas]). V současné době natáčí režisér Josef Rusnak další životopisný film o Schneider, s osmadvacetiletou Yvonne Catterfeld v hlavní roli.

Příští rok (od 26.4. do 1.11.) bude ve filmové galerii v Kremsu výstava hereččiných fotografií.

Zajímavé odkazy

Fotografie ze slavné trilogie s Romy Schneider, informace o skutečné císařovně Elisabeth a císaři Franzi Josefovi, fórum

Rozsáhlá galerie fotografií slavné herečky

Seznam filmových ocenění Romy Schneider

Romy Schneider na stránkách Internet Movie Database (obsahuje kompletní filmografii)

Dvě fotogalerie ze stránek deníku Die Presse:
http://diepresse.com/ho­me/kultur/415452/in­dex.do?gal=415452&in­dex=1&direct=&_vl_bac­klink=&popup=
http://diepresse.com/ho­me/kultur/415531/in­dex.do?gal=415531&in­dex=1&direct=&_vl_bac­klink=&popup=

Zdroje: www.orf.at, Die Presse, Kleine Zetung, Wikipedia.de, www.imdb.com