Historie nejznámějšího rakouského divadla začala v roce 1741, kdy císařovna Marie Terezie dala svolení k přestavbě bývalé plesové budovy na Michaelerplatz na divadlo. Burgtheater, slavnostně otevřený v… →
Ze srdce Vídně na mezinárodní letiště se dostanete jen za 16 minut … a ještě k tomu ekologicky! Vídeň nabízí mnoho způsobů, jak se rychle a výhodně dostat z města na letiště Schwechat a zpět. Kromě regionální… →
23. srpna minulého roku se v rakouské zoologické zahradě ve vídeňském Schönbrunnu odehrála malá zoologická senzace – v zajetí se narodila panda Fu Hu, která byla počata přirozenou cestou. V celé Evropě →
Kouříte v autě? Dejte si pozor, abyste nedopalek cigarety neodhodili z okna v Rakousku: mohlo by se to pořádně prodražit. Odhazování nedopalků i jakýchkoli jiných věcí nebo odpadků z jedoucího vozu může →
Kniha o cestě za skvělým rakouským vínem a za pohodou.
| ALPY po celý rok Turistika i lyžování |
| Dovolená v Alpách – apartmán v Maria Alm |
| Zájezdy na kole od CK TRIP – specialisty na aktivní dovolenou |
| Hier könnte Ihre Werbung stehen. |
| Zde může být Vaše reklama. |
pm – Stále intenzivnější ekonomická, kulturní a vědecká spolupráce, rostoucí objem rakouských investic v ČR, současně ale napjaté politické vztahy a rakouská témata na prvních stránkách novin. Taková byla realita před pěti lety, kdy česko-rakouským vztahům navenek dominoval spor o dekrety prezidenta Beneše a především o provoz jaderné elektrárny Temelín. Pozitivním důsledkem tehdejších sporů byl například vznik Fóra pro česko-rakouský dialog v roce 2002.
Česko-rakouský spor o temelínskou jadernou elektrárnu, který latentně přetrval navzdory spolupráci obou států v oblasti jaderné bezpečnosti, se opět vyhrotil poté, co elektrárna ve středu 8. listopadu 2006 obdržela kolaudační rozhodnutí. To vyvolalo na rakouské straně vlnu ostré kritiky od představitelů téměř všech politických stran. Rakušané považují vydání kolaudačního rozhodnutí za porušení bruselských smluv, kterými byl završen tzv. melkský proces, tedy česko-rakouská jednání, která měl umožnit uzavření kapitoly Energetika před vstupem ČR do Evropské unie. Ve hře je proto nyní v horším případě i mezinárodní žaloba na Českou republiku kvůli porušení mezistátní smlouvy. Zda ji Rakousko podá, se pravděpodobně rozhodne na zasedání dolní komory rakouského parlamentu 29. listopadu.
| Více viz i náš starší článek |
|---|
| Rakušané chtějí podat na ČR mezinárodní žalobu |
Ministr zahraničí ČR Alexandr Vondra dnes oficiálně odpověděl na protestní dopis, který mu v souvislosti s kolaudačním rozhodnutím poslal minulý týden rakouský ministr životního prostředí Josef Pröll. V dopise Vondra dle informací MZV ČR konstatoval, že Česko žádnou z mezistátních dohod neporušilo a přislíbil Rakušanům kopii kolaudačního rozhodnutí.
| Hlavní teze dopisu si můžete přečíst zde: |
|---|
| http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=43936&ido=1&idj=1&amb=1 |
Rakouský ministr Pröll reagoval krátce v tom smyslu, že si Rakousko vyhrazuje právo učinit právní kroky na mezinárodní úrovni, ale vyčká, než z České republiky dorazí kolaudační rozhodnutí a seznámí se s ním.
Z tohoto důvodu se Pröll okamžitě stal terčem kritiky hornorakouských sociálních demokratů a pochopitelně i tamních protiatomových aktivistů sdružených okolo iniciativy Atomstopp. Vzrušení vyvolalo především sdělení Zuzany Opletalové, tiskové mluvčí českého ministerstva zahraničí, že „už obě strany konstatovaly, že byly naplněny cíle, o kterých se v souvislosti s tzv. „road map“ melkského procesu hovoří“. Rakouská opozice – prozatím na zemské úrovni – nyní po Pröllovi požaduje, aby vysvětlil, zda je to pravda a skutečně tímto způsobem byla oslabena pozice Rakouska v případném právním střetu, nebo se zda se jedná o chybné prohlášení z české strany. V takovém případě má být po Češích požadována oprava.
| Reakci ministra Prölla na dopis A. Vondry si můžete přečíst zde: |
|---|
| http://presse.lebensministerium.at/article/articleview/52809/ |
Tématu se budeme věnovat i nadále. Mohou Rakušané ČR za vydání kolaudačního rozhodnutí pro jadernou elektrárnu Temelín žalovat u mezinárodních institucí a pokud ano, proč?