Úzkorozchodná dráha Sankt Pölten-Mariazell

Jedna z nejmalebnějších železničních tratí v Rakousku leží nepříliš vzdálena od hranic s Českou republikou. Spojuje dolnorakouskou metropoli St. Pölten se štýrským Mariazellem, proslulým křesťanským poutním místem, což železnici činí ještě poutavější pro výlet. Zkráceně se pak nazývá Mariazellbahn.

Dráha byla vybudována jako úzkokolejná s rozchodem 760 milimetrů. Jen pro ilustraci: s odbočnou větví (Ober Grafendorf-Mank) překonává Mariazellbahn svou délkou celkovou délku veřejné železniční sítě tohoto rozchodu v České republice!

Jedno z nádraží na tzv. Mariazellbahn, která spojuje Sankt Pölten s Mariazellem.

Podívejme se ale krátce do historie tohoto stavitelského díla. Mariazellbahn byla otevřena roku 1907 a již o 4 roky později uvedena do elektrického provozu. Některé z tehdy vyrobených lokomotiv se dodnes prezentují při nostalgických jízdách, což se vzhledem k tomu, že jde o tak staré elektrické lokomotivy, považuje za světový rekord. Původně se ze St. Pöltenu jezdilo přes Mariazell až do vesničky Gußwerk, kde se nachází velká pila. Na závěrečném 7kilometrovém úseku trati však byla doprava roku 1988 zastavena a před sedmi lety koleje vytrhali.

Opuštěný a vytrhaný úsek železniční trati Mariazellbahn.

Zmínili jsme, že z hlavní linie Mariazellbahn odbočuje ve stanici Ober Grafendorf lokálka do Manku; tato trať měří 19 kilometrů. Jde rovněž o úzkokolejnou dráhu o bosenském rozchodu 760 milimetrů. Není ovšem elektrifikovaná. Původně na ni panoval pravidelný provoz až do Wieselburgu an der Erlauf, který leží na trati Kienberg-Gaming – Pöchlarn. Dnes se však jezdí pouze z Ober Grafendorfu do Manku. Opuštěný úsek se často zmiňuje v souvislosti s plány na provoz s drezínami. Do dnešních dnů ale nedošlo k realizaci projektu.

Obě větve Mariazellbahn najdete v jízdním řádu Rakouských spolkových drah (ÖBB) pod číslem 115.

Vraťme se však ke dráze St. Pölten-Mariazell. Počátek její trasy zdaleka nedává tušit, jaké nádherné vyhlídky Vám později připraví. Nenechte se tedy odradit zpočátku možná nudnou zemědělskou krajinou nížiny kolem Dunaje. Postupně se povrch začne vlnit a zhruba od stanice Kirchberg an der Pielach se údolí nápadně zužuje. Nejkrásnější část trati se pak počítá od nádraží v Laubenbachmühle. Mariazellbahn poté stoupá až o 27 promile, na úseku 17 kilometrů se totiž zvedne o více než 350 výškových metrů. Nejvyšší bod železnice se nalézá v 892 metrech nad mořem. Toho dosáhne v tzv. Gösingském tunelu (Gösingtunnel), jenž měří 2 368 metrů. Celková délka tunelů činí asi 4 kilometry. Zmiňme ještě, že tato poslední fáze tratě nabízí i dvě otočení o 180 stupňů. V Mariazellu se tedy dnes končí 85kilomentrové putování vlakem. Denně pojíždí celou linii zhruba pět vlaků. Cesta po ní trvá cca 2,5 hodiny.

Lokomotiva v jedné ze stanic úzkorozchodné železniční trati Sankt Pölten-Mariazell.

Komu by nestačila jízda vlakem sem, může se vypravit tzv. muzeální tramvají (Museumtramway) k Erlaufskému jezeru (Erlaufsee), které svou křišťálovou a pitnou vodou skýtá jedinečné možnosti odpočinku nejen v podobě koupání. Raritou tramvajové dráhy pak je to, že její rozchod činí 1 435 milimetrů, jde tedy o trať s normálním rozchodem, přičemž do Mariazellu jsme dorazili železnicí s rozchodem kolejí téměř dvojnásobně menším. Tramvaj jezdí od července do září o sobotách, nedělích a státních svátcích v Rakousku. Jízdné činí např. pro dítě ve věku 6–15 let 2 EUR (jedna jízda), 3 EUR pak zpáteční. Kompletní ceník, jakož i jízdní řád muzeální tramvaje naleznete zde.

Pohled na vrchy v okolí štýrského Mariazellu.

Jak již bylo řečeno úvodem, Mariazell se počítá k nejvýznamnějším křesťanským poutním místům v Evropě. Městu tak vévodí Bazilika Narození panny Marie (Die Basilika Mariä Geburt)
Současná barokní podoba stavby pochází ze sedmnáctého století, kdy ji z původního gotického kostela rozšířil a přestavil italský architekt Domenico Sciassia. Nedávno prošla generální rekonstrukcí, aby mohla i nadále sloužit jako důležitý svatostánek. Jistě nepřekvapí, že díky tak významné úloze, již se Mariazell těší, získali čestné občanství města i dva poslední papeži, tedy Jan Pavel II. a Benedikt XVI.