Železniční klenot jménem Semmering I.

Rakouská železniční síť nevyniká, kvůli nepříznivým geomorfologickým poměrům, svou délkou, zato se však může pochlubit řadou unikátních tratí. Zcela výsostné postavení mezi nimi zaujímá horská dráha přes Semmering (Semmeringbahn) která bývá právem nazývána technickým zázrakem. Jako Semmeringbahn se označuje úsek mezi stanicemi Gloggnitz v Dolních Rakousech a Mürzzuschlag ve Štýrsku.

Semmeringbahn se pyšní několika superlativy. Byla to první horská dráha světa, navíc je vůbec nejvytíženější spojnicí tohoto druhu. Jde zkrátka o Hannibala mezi železnicemi a stejně jako obávaný vojevůdce překonává masiv Alp. Tuto trať společně s přilehlou krajinou naleznete dokonce na listině světového kulturního dědictví UNESCO coby jednu ze tří železných drah! Přeneseně se název Semmering používá k označení nejkrásnějších železnic, např. v České republice mluvíme o Pražském Semmeringu nebo Slezském Semmeringu.

Jeden z četných viaduktů na železnici přes Semmering.

Ohlédneme-li se do historie této dráhy, zjistíme zajímavá fakta. Jistě, na úsvitu svého rozvoje budily železnice skepsi, ovšem Semmeringbahn narážela na pochybnosti i u odborníků na slovo vzatých. Vždyť jí nevěřil ani samotný Robert Stephenson, syn vynálezce lokomotivy Georga! Stephenson dokonce prohlásil, že průsmyk u Semmeringu nelze překonat klasickou železnicí. Odvážný návrh železniční trasy podal Mathias Schönerer, stavbyvedoucí koňské dráhy z Českých Budějovic do Lince. Za něj se pak postavil Carl Ritter von Ghega, který byl jmenován vrchním inženýrem. To bylo roku 1848.

Pak se ujaly svého úkolu tisíce dělníků. V náročných podmínkách tehdejší doby přišel nejeden o život. Řádila mezi nimi cholera, tyfus. 700 jich leží pohřbeno na hřbitově u Semmeringu. Vytvořili však úctyhodné dílo.

Domek na Semmeringu.

Na 41 kilometrech dlouhé trati postavili 15 tunelů o celkové délce 4300 metrů. Vrcholový tunel měří téměř 1,5 kilometru. Pro ilustraci: tehdy byl šestým nejdelším na světě. Dále zbudovali nesčetně viaduktů, z nichž nejznámější je Kalte Rinne. Nejvyšší bod dráhy se nalézá ve výšce 892 metrů nad mořem. Provoz na trati byl zahájen 17. července 1854. Stala se tak součástí jižní státní dráhy mezi Vídní a Terstem. Tehdy to však ještě byla rakouská monarchie.

Semmeringbahn dnes tvoří nepostradatelnou železniční spojnici. V jízdním řádě ÖBB ji naleznete pod číslem 500. Panuje na ni silný ruch – hodinový interval vlaků v relaci Vídeň-Graz-(Maribor) a zpět, dvouhodinový takt z Vídně do Villachu a opačně. Také regionální doprava vyniká hustotou, nemluvě o vlacích nákladních. Protože horská dráha přes Semmering oplývá členitým terénem, musí nákladní vlaky buď táhnout více lokomotiv, nebo bývají rozdělovány, aby obtížné podmínky zdolaly. Provoz se tak nezastaví ani v noci.

Více o lákadlech trati přes Semmering a zajímavostech v okolí

Foto: autor, Lukáš Bříza