Jaderná elektrárna Zwentendorf

Připomínat, že Rakušané patří k nejrozhodnějším odpůrcům jaderné energetiky není nutné snad ani tomu, kdo se jinak o elektrárny a získávání energie vůbec nezajímá. Co ale není všeobecně známo je to, že i naši jižní antiatomoví sousedé jednu jadernou elektrárnu postavili. Zwentendorf leží asi 60 kilometrů západně od Vídně a nikdy nebyl uveden do provozu.

Plánovány byly tři

Zwentendorf měl být jednou ze tří jaderných elektráren v Rakousku – druhá měla být postavena v obci St. Andrä v Korutanech a třetí na hranici mezi Horními a Dolními Rakousy, v obcích St. Pantaleon-Erla a Sankt Valentin. S výstavbou JE Zwentendorf se začalo 30. dubna 1971; podle vládního plánu měly být všechny tři elektrárny postaveny do roku 1990. Reaktor Zwentendorfu měl s plánovaným výkonem 600 megawatt zabezpečit 10 % spotřeby elektřiny v Rakousku.

O výstavbě jaderné elektrárny bylo v Rakousku rozhodnuto už v roce 1967; o rok později se rakouské energetické společnosti spojily ve Společnosti pro plánování jaderné elektrárny (Kernkraftwerkplanun­gsgesellschaft). Zato odpůrci atomu se rozhodli spojit své síly až téměř o deset let později – v roce 1975, kdy byl založena organizace nazvaná Iniciativa rakouských odpůrců jádra (Initiative Österreichischer Atomkraftswerkgegner), která zastřešovala všechny menší skupiny a spolky antiatomových aktivistů. Až poté, co se jadernou energetikou vážně zabývaly dvě vlády a až poté, co byla přijata nutná legislativní opatření.

K prvním větším demonstracím došlo v roce 1977, ve Vídni, Grazu, Salzburku, Innsbrucku a Klagenfurtu. Tehdejší vláda (pod vedením kancléře Bruna Kreiskyho, SPÖ) po dalších rozhovorech o budoucnosti jaderné energetiky v Rakousku (například skladování vyhořelého paliva, detailní plán na spuštění reaktoru) v prosinci téhož roku rozhodla o dodání paliva. Elektrárna byla téměř přichystaná k uvedení do provozu.

Demonstrace a referendum

V lednu následujícího roku, 1978, bylo do prakticky dostavěné elektrárny letecky dodáno palivo, do provozu ale elektrárna nikdy nebyla uvedena. Na konci ledna se totiž strana Svobodných (FPÖ) rozhodně postavila proti jakémukoli využivání jaderné energie v Rakousku. Rakouská strana lidová (ÖVP) v únoru 1978 sice nebyla zásadně proti využití energie jádra, Zwentendorf ale kvůli nedostatečným bezpečnostním opatřením odmítla. Protože debata mezi zastánci a odpůrci atomové energie v parlamentu nepřinesla jednoznačné rozhodnutí, rozhodlo vedení vládni Sociálně demokratické strany Rakouska (SPÖ) o uspořádání referenda.

Hlasování proběhlo 5. listopadu 1978. A výsledek? Proti 50,47 % obyvatel, pro 49,33 %. Při účasti, která dosahovala jen 64 %, činil faktický rozdíl pro a proti asi 20 tisíc hlasů. Zwentendorf tak nikdy nebyl spuštěn. Výsledek referenda vyvolal bouřlivou diskusi. Nešlo totiž jen o to, jestli bude v Rakousku spuštěna jaderná elektrárna nebo ne, ale hodně i o osobu a politickou kariéru tehdejšího kancléře Bruna Kreiskyho, který vyhlásil, že v případě negativního výsledku na svůj post rezignuje. ÖVP v kauze Zwentendorf viděla šanci, jak Kreiskyho připravit o část jeho moci, to se jí ale vůbec nepodařilo. Kreisky nejenže neodstoupil, ale dokonce v následujícím roce (1979) slavil ve volbách své vůbec největší vítězství.

Zákonem zakázáno

Ještě v roce 1978 byl přijat zákon, který v budoucnu zakazoval v Rakousku postavit jadernou elektrárnu bez referenda. V roce 1999 byla přijata novela tohoto zákona a požadavek na Rakousko bez atomové energie je od té doby zakotven v ústavě. Kromě zákazu výstavby nových jaderných elektráren zákon zakazuje spuštění elektráren již dříve vybudovaných, zakazuje výrobu a testování jaderných zbraní, zakazuje dokonce i transport štěpného materiálu přes rakouské území.
Celý zákon si můžete stáhnout a přečíst zde (PDF, 5kB).

A Zwentendorf? Až do roku 1985 se náklady na výstavbu a neuvedení do provozu vyšplhaly na závratnou částku 14 miliard šilinků (1 miliardu eur). Chybějící elektrickou energii obstarává uhelná elektrárna Dürnrohr, která byla v 80. letech postavena v blízkosti Zwentendorfu a Zwentendorf sám byl v roce 2009 přeměněn na fotovoltarickou elektrárnu. A nabízí i možnost prohlídky areálu, letos jsou už ale všechny možné termíny až do prosince obsazené.

Související odkazy:

Domovská stránka elektrárny Zwentendorf německy a anglicky
Fotoblog fotografa deníku Der Standard: Inside Zwentendorf
Stránka novin Arbeiter Zeitung z roku 1971, na titulní straně zpráva o rozhodnutí o výstavbě jaderné elektrárny.

Zdroje: Demokratiezentrum Wien, Wikipedia, Der Standard.
Foto: Jaderná elektrárna Zwentendorf, fotograf: Werner Hölzl, červen 2006. GNU Free Documentation License.